Realita:

Bolestivá menstruace je typickým příznakem, ale samotná endometrióza je chronické zánětlivé onemocnění, které může zasahovat i do dalších částí těla ¹,² a ovlivňovat každodenní život mnoha různými způsoby. Například při hrudní endometrióze může docházet k cyklickému (katameniálnímu) plicnímu kolapsu (pneumotoraxu) v souvislosti s menstruací, což je známý projev toho, že onemocnění může postihovat i jiné orgány mimo běžnou oblast pánve ³,⁴.

Realita:

Endometrióza je stav, kdy různě po těle roste tkáň podobná děložní sliznici (endometriu), která se však liší svým chováním, zánětlivými procesy i dopady na celý organismus. Nemá proto smysl chápat ji jako „jen přemístěnou děložní sliznici“ – jde o samostatné onemocnění s komplexnějším zánětlivým podkladem. ⁵,⁶

Realita:

I když je nemoc nejčastěji diagnostikovaná u žen kolem 30 let, endometriózou mohou ženy a dívky trpět v jakémkoliv věku. Data ukazují, že příznaky začínají často již v adolescenci a většina žen má první výraznější obtíže před 20 lety, ale nemoc může přetrvávat i v pozdějším věku ⁷.

Až 64% dospívajících, které podstoupí laparoskopii kvůli pánevní bolesti, má histologicky potvrzenou endometriózu ⁸.  Na Novém Zélandu se po zavedení vzdělávacího programu o menstruaci a endometrióze kompletně změnilo věkové složení nově diagnostikovaných pacientek, nyní převažují dívky a ženy ve věku 12-20 let ⁹. Endometrióza byla vyjímečně pozorována i u dívek, které ještě nemenstruovaly ¹⁰. 

Onemocnění se objevuje i u žen po menopauze. U některých žen se ložiska zachovají nebo opět probudí v souvislosti s hormonální léčbou; v literatuře je uváděn výskyt postmenopauzální endometriózy asi v 2–5% případů ¹¹, ¹², ¹³. 

Realita:

Endometrióza je onemocnění, které se primárně vyskytuje u lidí, kteří mají dělohu, bez ohledu na jejich genderovou identitu. Může se tedy týkat i transmužů, některých nebinárních, některých intersex osob apod. Tyto skupiny mívají bohužel ještě těžší přístup k diagnostice než samotné ženy. ¹⁴, ¹⁵, ¹⁶, ¹⁷.

Extrémně vzácně se endometrióza vyskytuje i u mužů (bylo popsáno cca 20 individuálních případů celosvětově)¹⁸.

Realita:

Bolest nesouvisí s rozsahem onemocnění – existují ženy s rozáhlou endometriózou, které prakticky žádnou bolest nepociťují, zatímco jiné mají velkou bolest i při relativně malých ložiskách ¹⁹, ²⁰, ²¹.

Endometrióza se navíc nemusí projevovat bolestí vůbec, 10-30% žen má asymptomatický průběh onemocnění. Pokud tomu tak je a endometrióza byla objevena pouze náhodou a nezpůsobuje žádné obtíže, není nutné ji nijak řešit. Další skupinou jsou ženy, kterým endometrióza způsobuje problémy s početím, ale bolestmi netrpí. V tom případě se terapie zaměřuje na pomoc s početím ²². 

Realita:

Hormonální léčba (např. kombinovaná antikoncepce, GNRH‑agonisty, progestiny) mohou značně zmírnit příznaky a v některých případech i zpomalit růst ložisek. Ne vždy ho zcela zastaví ani neodstraní existující ložiska. U některých žen dochází k recidivě (objevu nových ložisek) nebo pokračujícímu růstu ložisek i při hormonální supresi, což ukazuje, že endometrióza je složitější onemocnění a nejde jen o hormony. ²³, ²⁴

Výjimkou jsou endocysty na vaječnících. U těch byl jasně prokázán efekt hormonální terapie na zastavení růstu a v některých případech i na redukci velikosti ²⁵. Nasazením hormonální léčby po proběhlém odstranění cysty se navíc cca trojnásobně snižuje riziko, že se cysta objeví znovu ²⁶

Realita:

Byť se neplodnost vyskytuje u 30 – 50% žen trpících endometriózou tak to neznamená, že tyto ženy zůstanou bezdětné. Je prokázané, že odoperování ložisek zvyšuje šance na přirozené početí ²⁷. A tam, kde to nestačí, pomůže navíc ještě asistovaná reprodukce. Neztrácejte naději!

Realita:

Výzkumy nijak nepotvrzují, že by těhotenství bránilo v rozšiřování ložisek či účinně a dlouhodobě tlumilo symptomy ²⁸, ²⁹. Jsou případy, kdy se ženám projevila endometrióza až po porodech. Vznik endometriózy v jizvě je dokonce jednou z komplikací porodu císařským řezem (byť poměrně vzácnou). ³⁰, ³¹

Z výše uvedených důodů také oficiální odborné doporučení (guidelines) od Evropské spoelčnosti pro lidskou reprodukci a embryologii (ESHRE) z roku 2022 vyloženě zmiňují, že těhotenství nemá být doporučováno jako léčba ³²

Brzké otěhotnění se při endometrióze doporučuje hlavně proto, že onemocnění může postupně zhoršovat plodnost (vlivem srůstů může dojít k blokaci vejcovodů, kvůli cystám se zhoršuje kvalita vajíček a klesá ovariální zásoba). Pokud je žena bez partnera, nebo těhotenství neplánuje, může se poradit o zamražení vajíček pro zachování plodnosti.

Realita:

Samotné odebrání dělohy Endometriózu neléčí. V jednom výzkumu se po odebrání samotné dělohy vrátily problémy 62% žen pokud byly ponechány vaječníky ³³.

Odebrání dělohy léčí adenomyózu (případ, kdy se tkáň podobná děložní sliznici nachází ve svalovině dělohy) ³⁴ a u endometriózy může snížit bolestivost (ale je tam výše zmíněné riziko recidivy) ³⁵, ³⁶. Pokud se k odebrání dělohy přistoupí, je důležité, aby se zároveň odstranila i všechna již existující ložiska endometriózy ³⁷.

Realita:

Neověřená informace zakládající se často na faktu, že endometrióza je chronickým zánětem. Endometrióza je zánět aseptický ³⁸, teplo by na ní nemělo mít negativní vliv ³⁹. Naopak může být teplo dobrou terapií k zmírnění symptomů⁴⁰.