Nikča a její ENDOkecka Barča: Cesta k sebepřijetí a úlevě od bolesti
Nikča:
„V únoru 2022 to došlo do fáze, že jsem kvůli bolestem břicha už skoro nemohla ani chodit.“
Endometriózu mi diagnostikovali na operaci v roce 2018, zhruba 14 let po tom, co mi začaly první bolesti. Pak přišli doktoři s tím, že buď musím co nejdřív otěhotnět, nebo začít znovu užívat hormony. Jinak je velká pravděpodobnost, že se endo vrátí. Šla jsem ještě pro jistotu do poradny zjistit, jestli není nějaká jiná cesta, ale i zde mi doktoři potvrdili, že bez hormonů to nejde.
Takže jsem další 4 roky brala hormony a snažila se vyřešit bolesti, které se znovu postupně vracely do každodenního života. Po celou dobu jsem různě googlila, hledala, zkoušela alternativy – čínskou medicínu, terapie, fyzio, diety, doplňky stravy, byliny, a bambilion různých věcí, až to loni v únoru došlo do fáze, kdy jsem kvůli bolestem břicha skoro nemohla chodit. Nemocniční vyšetření byla v pořádku, nebyl důvod pro bolesti a z gynekologie jsem odcházela s tím, že se nejspíš vrátila endo a měla bych znovu zkusit operaci. Nejspíš, možná, zkusit…třeba to pomůže. Nechtěla jsem brát hormony a nechtěla jsem ani na další operaci. Měla jsem pocit, že to nikam nevede. Byla jsem úplně na dně a náhodou narazila na profil EndoTalks. Naprosto bezradná jsem poslala email s prosbou o pomoc, radu, nebo nasměrování na cokoliv, co by mohlo pomoct a co jsem ještě nevyzkoušela. A tak jsem potkala Endokecku Barču.
Endokecka je holka, která si endometriózu sama zažila a často stále ještě zažívá. A prošla proškolením od profíků, takže ti dokáže říct, které z alternativ můžou fungovat, které ti naopak můžou ublížit, jak to doopravdy je s tím MUSÍŠ užívat hormony a nasměruje tě na certifikovaná pracoviště, kde tomu opravdu rozumí a doktoři jsou na to specializovaní. Tehdy jsem se dozvěděla, že mi operaci dělali na běžném gynekologickém pracovišti bez větších zkušeností s endo a že poradna, kam jsem si přišla pro radu je necertifikované pracoviště. Což byl pro mě docela šok. Dostala jsem doporučení na certifikované pracoviště v Podolí, kde jsem prošla řadou vyšetření a dostala spoustu informací. Aktuálně jsem rok bez bolestí a bez hormonů. A po dlouhé době zase sama sebou a bez toho, abych dělala něco co nechci, ale podle doktorů „musím“.
Barča (Nikčina ENDOkecka):
„Sdílet své prožitky, obavy a zkušenosti s někým, kdo je na tom stejně, mi neskutečně pomohlo.“
Když v roce 2019 diagnostikovali endometriózu a adenomyózu, nikdo z lékařů mi nevysvětlil, co to vlastně znamená. Informací na internetu bylo málo a pořád to samé: potíže s otěhotněním, velké bolesti a riziko hysterektomie (odebrání dělohy). Řeknu vám, to s psychikou ženy dokáže hodně zamávat. Když jsem půl roku po operaci potkala v lázních holky, které měly podobnou diagnózu, teprve jsem nemoci víc porozuměla. Sdílet své prožitky, obavy a zkušenosti s někým, kdo je na tom stejně, mi neskutečně pomohlo. Jakmile byla příležitost přidat se k EndoTalks a stát se endokeckou, neváhala jsem ani chvíli. S Nikčou jsme se seznámily začátkem roku 2022 a hned proběhlo několik schůzek. U piva nebo na procházkách se psem. Obdivovala jsem, kolik věcí zná a co vyzkoušela, aby si ulevila od bolesti, a přitom neklesala na mysli. Nejsilnějším okamžikem pro mě byl moment, kdy jsme při „endokeckování“ narazily na téma sebepřijetí, dětsví a rodičovství. Vnímala jsem mezi námi vzájemné propojení. Osobně jsem přesvědčena o tom, že každá nemoc nás může něco naučit, donutí nás vyřešit si mnohá témata nebo je alespoň začít řešit. A endometrióza není výjimkou.
