Iveta: Cesta k diagnóze byla dlouhá, teď se chci uzdravit

Začátek potíží už v dětství

Jsem z Brna, kde žiji celý život.
Můj příběh začíná někdy ve 12 letech, kdy jsem dostala menstruaci. Vždycky jsem hodně krvácela a měla silné křeče.
Běžně dostupné prášky proti bolesti nezabíraly. Většinou jsem nešla do školy nebo mě poslali domů, kde jsem pak vyčerpáním usnula na několik hodin.

První gynekologické kontroly a ignorace příznaků

Když jsem začala chodit na gynekologii, paní doktorka mi jen řekla, že menstruace prostě bolí a že se to po porodu zlepší, což mi k ničemu nebylo, když mi bylo 17 let. Nikdo ani nikdy nenavrhl, abych šla na nějaké specializované vyšetření.

Další zdravotní komplikace

Od cca 15 let jsem začala trpět na velmi náhlé průjmy, několikrát týdně. Na to mi bylo pouze řečeno, že to je psychické, jelikož naše rodinné soužití nebylo zrovna ideální, a to mi na psychice nepřidávalo.

Léky na bolest a stále žádná diagnóza

Jak šel čas, člověk si tak nějak začal zvykat. Když jsem přešla k jiné gynekoložce, dostala jsem alespoň léky na bolest na předpis – opiáty a čípky, což mi pomohlo netrpět tolik, ale musela jsem je brát už dva dny před začátkem menstruace. Ani hormonální antikoncepce problémy nijak nezlepšila.

Cysta a zpožděná diagnóza endometriózy

Po nějaké době gynekolog zahlédl cystu, která vlivem vyšetření praskla. Nastala doba covidu a vyšetření u specialisty se oddalovalo. Když jsem se na něj dostala, cysta už tam nebyla, zato byla diagnostikovaná endometrióza. Po letech bolesti takových, že jsem si musela sednout na ulici, nemohla jsem na stolici, ale zároveň měla průjem.

Plánování rodiny a zhoršení zdravotního stavu

Vždycky jsem věděla, že si přeju děti, ale po rozvodu jsem delší dobu neměla stálého partnera. Nyní mám partnera dva roky a oba bychom si miminko přáli. Cca půl roku jsme se snažili, ale vnitřně jsem cítila, že je problém. Potíže se mi zhoršily i mimo cyklus.

Návrat do endocentra a šokující zpráva

Vrátila jsem se tedy zpět do endocentra v rámci CAR01 na Obilním trhu. Zjistilo se, že ovulaci každý měsíc nemám. Hormony také nejsou v pořádku. Endometrióza se rapidně zhoršila. Jedná se o hlubokou infiltrující endometriózu rektovaginálního septa. Rovnou se mluvilo o operaci za přítomnosti chirurga, gynekologa a onkologa. Partner bohužel také není zdrav. Než proběhne operace, není možné ani umělé oplodnění.

Před operací a nové obavy

Operace je plánovaná na konec září, již jednou byla odložena. Bojím se, ale vím, že jiná cesta není. I když existuje možnost, že přijdu o vejcovody nebo budu mít vývod, chci podstoupit vše, aby se nám splnil sen o miminku a já měla život jako normální člověk.

Pocit úlevy po diagnóze

Vlastně se mi s diagnózou paradoxně ulevilo, protože jsem si už připadala jako hypochondr a okolí, i když se snaží, moje problémy nechápalo. Teď mám pocit, že se na celou situaci dívají s větším respektem.