Martina:

„Cítila jsem se tak sama, ale nedokázala jsem k sobě nikoho pustit, ani vlastní rodinu a blízké přátele.“

Nejsilnějším a zároveň nejhorším momentem pro mě bylo sdělení, že se mi endometrióza po 11 měsících od druhé operace vrátila a poškodila zbývající vaječník – o jeden jsem již při první operaci přišla. Poškodila jej natolik, že moje šance na vlastní miminko je jen velmi malá.

Byla jsem naprosto paralyzovaná strachem a beznadějí, že nikdy nebudu máma. Psychická bolest byla tak silná, že jsem nebyla schopna ničeho, jen pláče. Cítila jsem se tak sama, ale nedokázala jsem k sobě nikoho pustit, ani vlastní rodinu a blízké přátele.

Cestu ven i sama k sobě mi pomohla najít psychoterapie. Díky ní se zase dokážu smát a s pokorou přijímám i další cesty k tomu, jak být jednou mámou.

Bolest totiž není jen fyzická, ale i psychická. Nemusíte na to být samy. Dovolte si nechat pomoct.

Terapeut Martiny:

„Pobuřuje mě, kam až zašla (ne)schopnost naší společnosti v péči o to nejcennější, co máme – o náš vlastní život.“

„Endometriózu vnímám jako velké klubko nití, spředené z vyprávění žen, které ke mně chodí na terapie. Každý příběh přidává další vlákno do spleti této nemoci – její dopady se postupně rozrůstají do všech oblastí života. Nejde jen o fyzickou bolest, ale i o zasažené vztahy, práci, mateřství, strach a nejistotu. Pobuřuje mě, kam až zašla (ne)schopnost naší společnosti v péči o to nejcennější, co máme – o náš vlastní život. Jak propojit vědeckou medicínu s péčí o duši? To je otázka, kterou bychom si měli klást častěji.“

Článek Martina a její terapeut: Dovolte si nechat pomoct se nejdříve objevil na ENDOtalks.

Moje menstruace byla až do dvaceti let bezproblémová. Vše se změnilo po vysazení antikoncepce – začaly silné a bolestivé menstruace, migrény a nevolnosti, které mě někdy přivedly až ke zvracení.

S manželem jsme se snažili o miminko, ale dlouhé čtyři roky se nám nedařilo. Tehdy mi ještě nikdo endometriózu nediagnostikoval. Nakonec se stal zázrak – ve 25 letech jsem otěhotněla a narodil se mi zdravý syn.

První operace

Když měl syn půl roku, objevily se další problémy. Bolesti podbřišku při sportu, pohlavním styku i větší námaze mě donutily vyhledat lékaře. Můj gynekolog našel nález mezi tlustým střevem a dělohou, ale nevěděl, co to přesně je. Poslal mě na magnetickou rezonanci do Opavy, kde mi primář sdělil, že s tím „musím naučit žít“ a operace není možná.

Odcházela jsem v slzách zpět ke svému gynekologovi. Naštěstí mi pomohl – zavolal na endometriózní kliniku v Ostravě. Tam mi pan docent Šimetka diagnózu endometriózy potvrdil.

V roce 2016 jsem podstoupila svou první operaci, která trvala čtyři hodiny. Po ní se mi na několik let ulevilo. Nasadili mi lék Visanne (Zafrilla), který jsem brala v kuse, aby mi zastavil menstruaci.

Druhá operace a ztráta dělohy

Poslední rok 2021 se bolesti opět vrátily – zpočátku jen při pohlavním styku, později i při pohybu, a nakonec i v klidovém režimu. Na kontrole v Endo Ostrava mi pan primář Kümpl doporučil další magnetickou rezonanci. Výsledky ukázaly, že endometrióza se rozšířila na tlusté střevo a dělohu.

Dne 7. dubna jsem nastoupila do nemocnice na konzultaci. Primář mi ukázal video z magnetické rezonance – děloha byla prorostlá endometriózou, zvětšená a zdeformovaná. Doporučil její odstranění.

O den později, 8. dubna, jsem podstoupila operaci. Dělohu mi odebrali a odstranili ložiska na tlustém střevě. Hrozila mi resekce střeva, ale naštěstí k ní nakonec nemuselo dojít.

Hledání psychické rovnováhy

Momentálně jsem na nemocenské a snažím se psychicky vyrovnat s tím, že už nemám dělohu. Jsem vděčná, že mám zdravého syna, ale i tak je to pro mě těžké.

Děkuji, že jsem mohla sdílet svůj příběh. Pokud bych mohla nějak pomoci nebo se podělit o své zkušenosti, jsem tady pro vás. Moc si vážím práce, kterou děláte pro ženy s endometriózou.

S pozdravem,
Milena Osadníková

Článek Milena: můj příběh s s endometriózou se nejdříve objevil na ENDOtalks.